Stavba kaple sv. Josefa v Bystřici pod Lopeníkem
Bůh vyslyšel přání našich předků. Tato generace zanechala našim potomkům vlastní stánek boží. Bůh vyslyšel modlitby a Duch svatý osvítil myšlení všech, kteří se na tomto díle jakýmkoliv způsobem podíleli.
Těmito větami začíná pamětní listina s historií výstavby kaple, která je uložena v kopuli pod křížem.
Vysvěcením kaple biskupem Mons. Josefem Hrdličkou dne 16. listopadu 2002 se stala stavba kaple sv. Josefa božím stánkem v Bystřici pod Lopeníkem.
Nejstarší písemná zpráva o stavbě kostela je z kroniky obce, ve které se kronikář učitel František Tomášek zmiňuje o poustevníkovi, který žil v Kopcích. Jmenoval se Jan Dielec, byl to bystřický občan a žil v 18. století. Byl tkalcem a při práci nešťastnou náhodou vyletěl ze stavu člunek a zabil mu přihlížející ženu. Byli bezdětní a on z lítosti odešel žít jako poustevník do Kopců. V zemřel v roce 1722, je pochován na hřbitově v Bánově. Ve své pozůstalosti zanechal 600 zlatých a odkázal je na stavbu kostela v Bystřici.
Druhá písemná zpráva je z roku 1921, kdy obcí projížděl při své cestě na biřmování ve Starém Hrozenkově olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. U dolního kříže ho v hojném počtu vítali naši občané. Zástupci pronesli přání, aby se přimluvil a v obci byl postaven kostel. Pan arcibiskup přislíbil vyslat sem stavitele a přispět 5 000 korunami. Tato snaha se však nikdy neuskutečnila. Za první republiky se představitelé obce pokoušeli uskutečnit tento záměr, ale pro různé majetkoprávní neshody se to nepodařilo.
Druhá světová válka a po ní nástup totalitního režimu v roce 1948 všechny další snahy zmařily.
Změnou režimu v roce 1989 se stal záměr konkrétnější. První obecní zastupitelstvo ale nevyužilo euforie "sametové revoluce" a zůstalo jen u přání. Až následující zastupitelstvo vypsalo anketu, zda si občané stavbu přejí a zda pomohou s její realizací. Bánovská farnost se však nemohla stát investorem, protože byl rozestavěný kostel v Suché Lozi. Naši občané si však kapli přáli, a tak se tohoto úkolu chopilo stávající obecní zastupitelstvo. V čele se starostou Milanem Baukou, místostarostou Liborem Beníčkem a členy - Ladislavem Machalou, Zdeňkou Moučkovou, Mgr. Jaroslavou Prchlíkovou, Stanislavem Savarou, Evženem Orlovským, Vlastimilem Janků a ing. Karlem Matuchou - připravili stavbu projekčně.
Byl založen zvláštní účet v Komerční bance, na který se zasílaly finanční dary a ukládaly se hotovosti ze sbírek, které vykonávalo 12 žen - dobrovolnic. Každého čtvrt roku konaly sbírky po vesnici. Většina občanů této myšlence přála a každý svým dílem přispíval na stavbu.
Studii kaple vypracoval architekt Pavel Šimeček ze Zlína, projektovou dokumentaci zpracovala Alena Váňová z Jasenné. Předpokládané náklady na stavbu byly vyčísleny na 3,5 milionu Kč, bez interierového vybavení a liturgických potřeb.
Stavba byla zahájena v červnu 2001 demolicí stávající smuteční síně. Toto provedli členové TJ Sokol, čímž se snížily náklady, které předpokládal projekt, na téměř čtvrtinu. Hrubou stavbu prováděl vítěz výběrového řízení, firma STAMOS z Uherského Hradiště. Klempířské práce provedla firma GRETES Kudlovice. Dozorem na stavbě byl na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva pověřen bystřický rodák Ludvík Matucha ze Zlína. Ten pečlivě dbal na dodržování projektu po stránce technické i finanční. Dokončení stavebních prací provedla firma Zdeňka Skočovského a syna (č.127). Elektroinstalace provedl Josef Beníček z Bánova. Vitrážová okna navrhla akademická sochařka Hana Exnarová a zhotovila je firma VITRAJ - Jiří Černohorský z Prahy. Stolářské práce provedli místní řemeslnící: František Šupina č. 11, Stanislav Savara č. 58 a Jan Moštěk č. 366. Terénní úpravy provedla firma František Šimanský z Bánova. Materiál pro stolařské práce, smrkové a dubové řezivo, zajistila obec z vlastních lesů.
Projekt interiéru vypracoval ing. arch. Petr Vajčner z Hodonína. Konzultací s olomouckým arcibiskupstvím se ujal nový farář Mgr. Petr Bulvas, který nastoupil v červenci 2001 po děkanu P. Václavu Vrbovi. Jelikož projekt interiéru nebyl arcibiskupstvím schválen a stavba byla již zhruba hotova, musel otec Petr vynaložit velké úsilí, aby byla celá akce dokončena. Jeho zásluhou byly zajišťovány sbírky v kostele v Bánově a Suché Lozi. Z nich farnost financovala zhotovení sochy sv. Josefa, hlavního kříže, svatostánku, obětního stolu, ambonu i liturgických předmětů, na které přispěli i někteří bystřičtí občané. Na faře v Bánově byla v roce 2000 složena částka 100 tisíc Kč od dobrodince, který nechce zveřejnit své jméno, na zhotovení zvonu. Zvon byl vyroben ve zvonařské dílně M. Dittrichové v Brodku u Přerova. Slavnostně vysvěcen byl při pouti v Kopcích dne 11. srpna 2002, kdy byl také instalován do kaple.
Nese nápis MATKO BOŽÍ, ORODUJ ZA NÁS. Náklady na zvon, instalaci a automatiku byly však vyšší něž dar, proto zbytek doplatila bánovská farnost.
Další finanční dar ve výši 100 tisíc Kč věnoval neznámý dárce na zakoupení digitálních varhan VISCOUNT (za cenu 101 tisíc Kč).
Financování stavby:
Při dobrovolných sbírkách od občanů, sponzorů, rodáků a dobrodinců bylo vybráno 1 580 000 Kč. Nejvyšší částku věnoval náš rodák a čestný občan Bystřice pan Josef Baránek /1948/, který nyní žije v Německu. Obecní úřad zaplatil ze svých zdrojů
1 820 000 Kč, bánovská farnost ze sbírek 350 tisíc za interiér.
Stavba kaple sv. Josefa v Bystřici pod Lopeníkem
Bůh vyslyšel přání našich předků. Tato generace zanechala našim potomkům vlastní stánek boží. Bůh vyslyšel modlitby a Duch svatý osvítil myšlení všech, kteří se na tomto díle jakýmkoliv způsobem podíleli.
Těmito větami začíná pamětní listina s historií výstavby kaple, která je uložena v kopuli pod křížem.
Vysvěcením kaple biskupem Mons. Josefem Hrdličkou dne 16. listopadu 2002 se stala stavba kaple sv. Josefa božím stánkem v Bystřici pod Lopeníkem.
Nejstarší písemná zpráva o stavbě kostela je z kroniky obce, ve které se kronikář učitel František Tomášek zmiňuje o poustevníkovi, který žil v Kopcích. Jmenoval se Jan Dielec, byl to bystřický občan a žil v 18. století. Byl tkalcem a při práci nešťastnou náhodou vyletěl ze stavu člunek a zabil mu přihlížející ženu. Byli bezdětní a on z lítosti odešel žít jako poustevník do Kopců. V zemřel v roce 1722, je pochován na hřbitově v Bánově. Ve své pozůstalosti zanechal 600 zlatých a odkázal je na stavbu kostela v Bystřici.
Druhá písemná zpráva je z roku 1921, kdy obcí projížděl při své cestě na biřmování ve Starém Hrozenkově olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. U dolního kříže ho v hojném počtu vítali naši občané. Zástupci pronesli přání, aby se přimluvil a v obci byl postaven kostel. Pan arcibiskup přislíbil vyslat sem stavitele a přispět 5 000 korunami. Tato snaha se však nikdy neuskutečnila. Za první republiky se představitelé obce pokoušeli uskutečnit tento záměr, ale pro různé majetkoprávní neshody se to nepodařilo.
Druhá světová válka a po ní nástup totalitního režimu v roce 1948 všechny další snahy zmařily.
Změnou režimu v roce 1989 se stal záměr konkrétnější. První obecní zastupitelstvo ale nevyužilo euforie "sametové revoluce" a zůstalo jen u přání. Až následující zastupitelstvo vypsalo anketu, zda si občané stavbu přejí a zda pomohou s její realizací. Bánovská farnost se však nemohla stát investorem, protože byl rozestavěný kostel v Suché Lozi. Naši občané si však kapli přáli, a tak se tohoto úkolu chopilo stávající obecní zastupitelstvo. V čele se starostou Milanem Baukou, místostarostou Liborem Beníčkem a členy - Ladislavem Machalou, Zdeňkou Moučkovou, Mgr. Jaroslavou Prchlíkovou, Stanislavem Savarou, Evženem Orlovským, Vlastimilem Janků a ing. Karlem Matuchou - připravili stavbu projekčně.
Byl založen zvláštní účet v Komerční bance, na který se zasílaly finanční dary a ukládaly se hotovosti ze sbírek, které vykonávalo 12 žen - dobrovolnic. Každého čtvrt roku konaly sbírky po vesnici. Většina občanů této myšlence přála a každý svým dílem přispíval na stavbu.
Studii kaple vypracoval architekt Pavel Šimeček ze Zlína, projektovou dokumentaci zpracovala Alena Váňová z Jasenné. Předpokládané náklady na stavbu byly vyčísleny na 3,5 milionu Kč, bez interierového vybavení a liturgických potřeb.
Stavba byla zahájena v červnu 2001 demolicí stávající smuteční síně. Toto provedli členové TJ Sokol, čímž se snížily náklady, které předpokládal projekt, na téměř čtvrtinu. Hrubou stavbu prováděl vítěz výběrového řízení, firma STAMOS z Uherského Hradiště. Klempířské práce provedla firma GRETES Kudlovice. Dozorem na stavbě byl na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva pověřen bystřický rodák Ludvík Matucha ze Zlína. Ten pečlivě dbal na dodržování projektu po stránce technické i finanční. Dokončení stavebních prací provedla firma Zdeňka Skočovského a syna (č.127). Elektroinstalace provedl Josef Beníček z Bánova. Vitrážová okna navrhla akademická sochařka Hana Exnarová a zhotovila je firma VITRAJ - Jiří Černohorský z Prahy. Stolářské práce provedli místní řemeslnící: František Šupina č. 11, Stanislav Savara č. 58 a Jan Moštěk č. 366. Terénní úpravy provedla firma František Šimanský z Bánova. Materiál pro stolařské práce, smrkové a dubové řezivo, zajistila obec z vlastních lesů.
Projekt interiéru vypracoval ing. arch. Petr Vajčner z Hodonína. Konzultací s olomouckým arcibiskupstvím se ujal nový farář Mgr. Petr Bulvas, který nastoupil v červenci 2001 po děkanu P. Václavu Vrbovi. Jelikož projekt interiéru nebyl arcibiskupstvím schválen a stavba byla již zhruba hotova, musel otec Petr vynaložit velké úsilí, aby byla celá akce dokončena. Jeho zásluhou byly zajišťovány sbírky v kostele v Bánově a Suché Lozi. Z nich farnost financovala zhotovení sochy sv. Josefa, hlavního kříže, svatostánku, obětního stolu, ambonu i liturgických předmětů, na které přispěli i někteří bystřičtí občané. Na faře v Bánově byla v roce 2000 složena částka 100 tisíc Kč od dobrodince, který nechce zveřejnit své jméno, na zhotovení zvonu. Zvon byl vyroben ve zvonařské dílně M. Dittrichové v Brodku u Přerova. Slavnostně vysvěcen byl při pouti v Kopcích dne 11. srpna 2002, kdy byl také instalován do kaple.
Nese nápis MATKO BOŽÍ, ORODUJ ZA NÁS. Náklady na zvon, instalaci a automatiku byly však vyšší něž dar, proto zbytek doplatila bánovská farnost.
Další finanční dar ve výši 100 tisíc Kč věnoval neznámý dárce na zakoupení digitálních varhan VISCOUNT (za cenu 101 tisíc Kč).
Financování stavby:
Při dobrovolných sbírkách od občanů, sponzorů, rodáků a dobrodinců bylo vybráno 1 580 000 Kč. Nejvyšší částku věnoval náš rodák a čestný občan Bystřice pan Josef Baránek /1948/, který nyní žije v Německu. Obecní úřad zaplatil ze svých zdrojů
1 820 000 Kč, bánovská farnost ze sbírek 350 tisíc za interiér.